Ale ano! Opravdu jsme se dočkali! Do krajiny pod Chlumem zavítal nový závod, který, za předpokladu, že přijede Martin na bílém bajku, zpestří čekání na další Mahacup!!! Ti, co se v sobotu 3. ledna 2004 zúčastnili, již vědí. Vy, kteří jste nevěděli, nebo vám nedovolily přijít vaše zahnědlé kalhoty, utřete nudli a pojďte shlédnout, jak dopadla historicky první Zlatá běžka 2004, Chlumskou stopou. Pokusíme se vám zprostředkovat závod takříkajícíc v přímém přenosu.

Úderem 9:00 vjíždějí do Václavské ulice dva vozy, jejichž osádky jsou připraveny vydat ze sebe v dnešním závodě vše. To se tolik nedá říci o dvou přišedších, Majklovi Shadowsovi a Pítrovi, kteří si záměrně zapomněli doma běžky. Pítr ještě na poslední chvíli zachraňuje svou čest, když si půjčuje rychlostní lyže páně ředitelovy.

Jediný pohled do výbavy sportsmenů a je jasné, kdo je favorit. Veselka poběží na starých dobrých Diamantech doporučených VSL ÚV ČSTV. Tyto voňavé kousky do nedávna sedlal Tomáš Mařík, ale rozhodl se, že je odloží. Včera si jich v popelnici všiml Veselka a přišlo to jako blesk:" Pojedu na nich zítřejší závod!", rozhodl se ihned

V tu chvíli však ještě vůbec nebylo rozhodnuto! Hodně záleželo, jak si borci svá prkénka připraví, neboť slovy Stanislava Fríhaufa, a ten s tím má nějaké zkušenosti, "Kdo maže, ten jebe." Ovšem podle toho, že borci měli k dispozici jen vosky na sjezdové lyže, zdálo se, že "projebou" všichni.

Borci se snažili, horním Mezihořím zněly výroky o "lepivém sněhu", "koláčích pod patou", "stoupacích pruzích" apod. Petros Kajmošenko dokonce neváhal investovat do zápůjčky vyfoukaných Blizzardů.

A to se mu nakonec stalo osudné.Pan Ševčík, který mu za mrzkou úplatu 50 Kč, soupravu zapůjčil, mu k jiným botám dal jiné vázání. Marně se Petros po několikrát snažil do vázání zaklesnout. Marně jeho bratr, Mára Kajmošenko opět a opět poklekal k Petrosovým nohám, aby zatlačil na skřípající přezky. To zparchantělé vázání tam prostě nešlo! Byla to tragédie.

Jinými slovy Petrosu Kajmošenkovi zbyly oči pro pláč, protože v tu chvíli už bylo jasné, že plato yogurtů s živou kulturou speciálně vytvořenou k přežití na drsném chlumském povětří, které byly pro prvního borce, už nezíská. Exkluzivní stáj Kajaman Brothers tak přišla o účast velkého favorita v letošním závodě Zlaté běžky. Bukmejkři Tipsportu si začali rvát zbytky vlasů. Majkl Shadows, známý svým sázením, nápadně zbledl, ale jestli si toho vůbec někdo všiml, přičítal to chlumskému mrazivci.

Ale nebyl čas na breky. Petros Kajmošenko se hlučně vysmrkal a začal se těšit na fazolovou polévku, kterou laskavě poskytl generální partner Zlaté běžky, paní Jana Tupá. Děkujeme! Již při příjezdu borců na startovní čáře mohlo početné diváctvo složené z Máry Kajmošenka, Mahagoniho, Shadowse a nešťastného Petrose Kajmošenka tipovat vítěze podle toho, jak ovládali lyže při seřazování. Nikdo z nich ovšem nedal najevo, kdo je jejich Jezdcem.

A udělali dobře, neboť po startovním výstřelu to rázem vypadalo jinak. Po hromadném startu (toto slovo - hromadný, je za situace, kdy startuje 5 lidí poněkud k smíchu) záleželo na tom, kdo z borců nejdříve překoná mýtinku a zařadí se jako prvý do úzké pěšiny vedoucí kolem Chlumu. To bylo ovšem jen zdání. Borci vyrazili na 15 km trať jako pašeráci, kteří mají na zádech krosnu soli a před sebou nejvyšší hřeben Šumavy. Lukáš Bauer by zaplakal.

Borcům by to ovšem nejspíš bylo jedno. Hlavně že se prokousávali tratí k cíli. Jirka alias Kápo jel s úsměvem...

Škoda, že nemůžete obdivovat Veselkův styl, který z fotografií není patrný. Veselka jej sám pojmenoval "Postráneckého styl" v narážce na úsměvnou scénu z filmu S tebou mě baví svět. Mahagoni jeho "běh" nazval "Kačka jede na rybí tuk".

Ano, Pítr byl tím, kdo "projebal". Teď už to můžeme říci. Krátké hůlky a čertovsky podkluzující lyže z něj po hektolitrech vysávaly sílu.

Po prvním kole bylo jasné, že nejblíže má do cíle našlápnuto Veselka. Petr alias Brko na něj zvolil neobvyklou taktiku. Po prvním kole si sundal bundu. Po druhém čelenku, po třetím se napil čaje, po čtvrtém... to si bohužel nepamatuji a po pátém vynadal časoměřičům, že jej ženou do šestého kola. Stejně mu to nepomohlo.

S tím šestým kolem měl ale pravdu. Bylo jaksi navíc. Závod se rázem protáhl na pěkných 18 km. Z vyšších míst ovšem přišel neočekávaný verdikt: "Vzhledem ke špatným střelbám, byla všem závodníkům prodloužena trať o jedno trestné kolo". Chvíle nechápavého ticha...

Ale proti rozhodnutí shůry nebylo odhodlání, zvlášť, když bylo podpořeno autoritou koženého kabátu po předkovi, který byl za II. sv. války politicky hodně činný.

Z Pítra ale rozhodnutí o trestném kole vyškublo poslední zbytky sil. I přes důrazné upozornění, že bude diskvalifikován, odbočil do cíle a tím tak položil závod.

Brko šesté kolo absolvoval, ale v cíli na všechny vystrčil to, kam si určitě organizátoři měli šesté kolo strčit.

Naproti tomu Kápo ukázkově vyšvihl povinný cílový telemark. Bohužel Shadows jej pro přílišnou zaměstnanost nemohl ocenit.

Kdyby se ve Zlaté běžce dávala Hvězda pro nejkrásnějšího borce, určitě by ji letos vyhrál tento muž - školák Tomáš Mařík.

Bylo dobojováno. Sešli jsme se kolem ohně, který díky pyromanovi Shadowsovi stravoval borovicové větve a příjemně hřál na všechny strany. Každý si z dněšní Zlaté běžky 2004, Chlumskou stopou něco odnesl.

Například Veselka plato yogurtů s ultraživou kulturou - ihned nám ukázal, jak s ním naloží. Uvidíme, jak se popere kultura s papírem z platíčka.

Petr poznání, že pýcha předchází pád. I když to nebyla zrovna pýcha, ale to má za to, že nechtěl jet do toho šestého kola!

A všichni dohromady pak talíře horké fazolačky, přímo od maminky:o)

A nakonec poděkování pro našeho fotografa, který Zlatou běžku 2004, Chlumskou stopu zdokumentoval. Určitě jej z "seblstfotografie" poznáte.

A ještě na závěr to nejdůležitější: výsledková tabulka. Borci na nesmírně náročné trati podali opravdu seriozní výkon. Hoblovat běžky půldruhéhodiny a více, to už si zaslouží uznání.